Tour po pražských výstavách

18. června 2009 v 20:05 | krtek |  Výstavy
Poměrně příjemně strávené ráno s Kohoutovou Bílou knihou o kauze Adam Juráček a kávou v nečekaně uloveném autobuse Student Agency. Ice tea za překvapivých 25 korun, pár cigaretek a Mladá fronta dnes v hospodě na Florenci. Tak začal den, kdy jsem se s kamarádkou vydala na cestu po několika pražských výstavách.


Staroměstská radnice - Filip Černý / Videoart
13. 05. 2009 - 26. 07. 2009

Rozostřené pohledy do krajiny, uměle působící interiéry se stále se opakujícími motivy. Filip Černý ve svých obrazech kombinuje klasické malířské postupy s americkou retuší a se sprejem a pracuje také s rastrovým motivem rozloženého obrazu. Na jediné videoprojekci výstavy je zachycena smějící se dívka, sledující půlkruhové plátno s modrými paprsky, směřujícími k ní. V horní místnosti galerie se nachází samostatná kolekce ženských prsů (Čuflíky, 2008 - 2009) umístěných po obvodu místnosti, svým tvarem připomínajících terče, či podle kurátora výstavy Petra Vaňouse dokonce naddimenzované vypínače spotřebičů.


Galerie hlavního města Prahy - Monument Transformace 1989 - 2009
28. 05. 2009 - 30. 08. 2009

Výstava se snaží reagovat na otázku "Co se stalo v České republice v průběhu dvaceti let po pádu komunistického režimu (1989-2009)?" a zároveň jde i o pokus získat odstup od bezprostředně prožitého (transfornace ČR) prostřednictvím zasazení naší zkušenosti do nové globální mapy transformací (Argentina, Indonésie, Jižní Korea, Portugalsko, Řecko, Španělsko, "Východní Evropa", atd.)
Z desítek autorů mě zaujal např. Erick Beltrán a jeho dílo Ergo sum, představující jakousi myšlenkovou mapu a osobní či společenský řád. K němu byly v galerii k dispozici dokonce celé noviny, zabývající se jím. Kateřina Šedá zaujala svou závěrečnou prací na pražské AVU nazvanou Nic tam není. Jednalo se o happening zapojující všechny obyvatele jedné vesnice do činností, které měli provádět všichni stejně a ve stejnou dobu (nákup, jídlo, večerka). Další autorkou, která stojí za zmínku je Peggy Meinfelderová, sběratelka věcí lidí z NDR, kteří po pádu berlínské zdi dostali 100 západních marek a nakoupili věci, o kterých snili. Každá z nich měla cedulku se svým příběhem.
Výstavu celkově hodnotím velmi pozitivně, podle mého názoru je však velmi nešťastné umísťovat do galerie desítky filmů, jejichž délka přesahuje 20 minut a divák je tedy nestihne shlédnout.


Rudolfinum - Damien Hirst / Život, smrt a láska

Výstavě Damiena Hirsta v prostorách pražského Rudolfina vévodí obrovský popelník o průměru okolo dvou metrů se spoustou vajglů a prázdných krabiček od cigaret, nacházející se hned v první místnosti. Dále obrazy Rakovina kůže a Pociťující lásku (motýli připíchnutí na modré ploše), Mučednictví sv. Petra jako skříň na chemické sklo postavená vzhůru nohama, obraz Leukémie vytvořený z několikacentimetrové vrstvy much zalitých v pryskyřici a Adam a Eva vystaveni, neboli muž a žena na nemocničních lehátkách, přikrytí plachtou s vystřiženým otvorem v místě přirození a uzavření ve skleněném kvádru.


Rudolfinum - Jiří Straka, Martin Eder, Jonathan Meese, Josef Bolf - Spodní proud

Galerie Rudolfinum představuje čtyři výtvarníky, narozené kolem roku 1970. Ve své tvorbě akcentují nadsázku a ironii, neomylný cit pro práci s kýčem, vynalézavě ukrývajícím osobní neřesti, stejně jako s temnými hlubinami strachu z neznámého. Každý z umělců používá zcela odlišné výtvarné prostředky výrazně podtrhující vyznění děl.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama